Srpen 2013

4. týden T25

25. srpna 2013 v 12:40 | peťulína |  Moje cesta za lepším tělem
Zdá se mi, že každý týden se snažím příjít na to, proč váha i cm stagnují. Při začátcích jsem zjistila své chyby, které jsem úpravou jídelníčku vyřešila. Bohužel nyní si neustále lámu hlavu nad tím, kde je zakopanej pes. Čtyři týdny a úbytek žádný. Váha se pohybuje stále kolem 58-59kg. Na ní tolik nelpím, ale za to na centimentrech ano. Obvod přes bříško se nesnižuje a tuk na něm neubývá a tak je to i na stehnech. Stále hledám, čtu, ptám se se sama sebe KDE JE CHYBA???

Tak abych zjistila můj průběh úbytků za rok. Sestavila jsem si grafy, díky kterým sleduji jaký program má na mě jaký vliv. Také jsem na požádání Monny vytvořila osu programů, které jsem již odcvičila :-) Každopádně za týden končím Alfa fázi T25, podíváme se na porovnávací foto a povíme si o pokračování s Shaunem T. a jeho fází Beta :-) V čem se liší, co očekávat a jak se mi bude zamlouvat a třeba příjdu i na nějaké nové nápady jak zatočit s problémem viz. výše :-P




3. týden Focus T25

18. srpna 2013 v 21:34 | peťulína |  Moje cesta za lepším tělem
Dnes opravdu jen stručně pár řádků o ukončeném třetím týdnu s Shaunem. Měření a vážení zase bída. Úbytek žádný a přichází na mě "žravá". Stále jsem nafouklá a cítím se v jednom kuse bez energie. Jdou na mě deprese. I když se snažím sama sobě dodat nějakou tu lepší náladu a v duchu si říkat, že bych neměla tak lpět na měření konkrétních částí, které se ani nemusí hnout a hýbou se třeba jinde, tak přes to vše deprese a zklamání vítězí. Nemám v plánu s Shaunem přestávat, jen bych byla ráda za maličký ukazatel, který by mi řekl: : Děláš to správně, pokračuj dál!" Na porovnávací foto je ještě brzy, takže člověk musí ještě nějaké ty týdny počkat. Razantní změny, jak už jsem několikrát psala, nemohu očekávat, ačkoli bych si to moc přála, musela bych se do toho vložit víc a s momentálním vyčerpáním to pravdu nedávám. Dnešní den je žrací, na co se příjde, to se sní. Tělo si to žádá, jen člověk nesmí upustit moc, aby se z toho nestal zase ten zlozvyk, co dříve. Řeknu vám, že se za dnešek stydím, vyčítám si každé sousto navíc, ale nejspíš mozek potřebuje na chvíli vypnout a přestat si ty kalorie počítat a na jednu stranu si říct: ...dnes se klidně pořádně nažer, zítra začne nový den a s ním i čistá hlava bez depresí... Holt nejsme stroje, abychom si vše museli vážit a měřit, ale také nejsme prasátka, abychom všechno mohli zbaštit :-) Jak se říká v jedné české pohádce: Jez do polosyta, pij do polopita :-)



Před a po - výroční 1. rok

12. srpna 2013 v 6:20 | peťulína |  Moje cesta za lepším tělem
A je to tu. Den D, ono datum 12. srpna, kdy to vše začalo. Mé odhodlání zkoncovat se vším špatným a začít znova od nuly a hlavně s razantní změnou. Pojďme si připomenout proč jsem začala všechno to, co mi leželo hluboko v žaludku už dlouho a nebyla jsem schopna pro to něco udělat...

Celá cesta začla, řekněme jednoduše, "pohodlností". Už tenkráte, když jsem v bříšku čekala malého prďolku jsem si dopřála všeho dostatek a tak pomyšlení nad tím, kolik člověk v těhotenství přibere, nedával žádnou váhu. Při každém soustu mi v hlavě běhala jediná výmluvná věta, která to sváděla na klasické těhotenské chutě a na mýtus, že žena potřebuje jíst za dva. Kila neúprosně přibývala, ale já je vnímala především jako kila spojená s ženskými změnami, které k tomuto 9. měsíčnímu období patří. A přeci jenom, jsem si vzpomněla na další výmluvu a tou byla věta: " Po porodu, to tím vším lítáním kolem mimča půjde dolů samo." A ono ejhle. Narodil se krásný zdravý chlapeček a i když člověk lítal co druhou hodinu, všechen ten stres a málo spánku kompenzoval jídlem. Na to, jak člověk vypadá strhaně a zničeně po porodu nekouká. Jediný nejdůležitější človíček jen ten, komu jste otevřeli dveře do neznámého světa a kterého, přes všechny nástrahy a špatnosti, které tento svět nabízí, míníte chránit. Celých 3 a půl roku jsem na sebe a svůj vzhled kašlala, hlavně, že jsem byla pyšnou mámou zdravého synka.

Velký zvrat přišel až po shlédnutí fotografií ze slučáku, kde jsem sama sebe nepoznávala a kroutila hlavou, že mi nikdo za celou tu dobu neřekl, jak odporně a vypaseně vypadám. Sama jsem se za tu dobu, tak hrozně NIKDY necítila. Pobrečela jsem si a řekla jsem: " A dost!" Začla jsem asi dva měsíce se směšnými lehy-sedy, dřepy a kliky s lehce upraveným jídelníčkem. A za necelé dva měsíce byli dvě kila dole. Jenže 2 měsíce a 2 kila byly na mou váhu a výšku opravdu směšné. Začla jsem hledat, jaké cvičení by pro mne bylo ideální. Z čista jasna se mi jako zázrakem zjevil Nikki blog, její proměna a články mě nabily tak moc, že jsem se tak moc naštvala, že ještě ten den jsem začala s cvičebním programem, s kterým i Nikki začínala. Přiznám, že jsem byla trošku naivní a očekávala stejné výsledky, ale postupem času a čtením článků, pozorováním, učením se naslouchat svému tělu, jsem pochopila, jak je každé tělo jiné a že každé funguje jinak a má jinou potřebu. To víte, že tiše závidím, všem těm, co spalují rychleji :) ale na druhou stranu vám, co spalujete pomaleji, dávám naději a motivaci bojovat za to, co chcete nejvíce a to je vypadat skvěle, cítít se skvěle a žít zdravě. Cvičení mi otevřelo oči a nikdy bych ani nepomyslela, nad tím, že mě začně fascinovat. Stále dokola se dozvídám něco nového, o to víc mě to baví a více vám tak ze svých zkušeností mohu předávat :-) Chci proto, ještě jednou moc poděkovat Nikki, která u mě bude vždy ta, co mi pomohla se tak daleko dostat! Chci poděkovat i vám čtenářky za příjemné komentáře, které mě nutí stále pokračovat a za dotazy, s kterými se na mě obracíte ať už ohledně toho, co a jak cvičit anebo s dotazy o pomoc, jak začít správně se zdravým jídelníčkem. Moc jsem se těšila na tento den, jelikož mě zajímalo, co se dá za rok upraveného jídelníčku a cvičení dokázat :-) Nyní se s vámi mohu podělit o pár fotek z mé proměny. Proměnou za celých 12 měsíců, které mi nyní přijdou, že utekly neuvěřitelně rychle ač byl hlavně začátek velice těžký.

Změny, byly postupné a z každého kila a centimetru, jsem byla nadšená. Na začátku bylo spoustu krušných dnů, kdy jsem velmi často stonala. Buď to byla klasická chřipka anebo zánět šlach a kloubů, který byl natolik vážný, že jsem myslela, že to vzdám. Myšlenka, kterou jsem si tenkrát v hlavě zasadila, mi připomínala, co jsem už dokázala a že přeci mým hlavním cílem bylo dotáhnout to, co nejdále :-) a zatím se daří :-P

A co jsem se za tu dobu naučila?

  • že musíte naslouchat sama sobě
  • věřit v sama sebe
  • motivovat nejen sebe, ale i ostatní
  • nevěřit každému článku co je na interntetu
  • pozorovat své tělo a chválit ho za každou, byť neptarnou, změnu
  • nenechat se kritizovat závistivými jedinci a hledat podporu u těch, kteří sdílí stejný záměr, názor
  • nehledat výmluvy
  • uvědomit si, že všechno je to v HLAVĚ ( CHCI TO? - DOKÁŽU TO! )
  • spánek, pravidelná a zdravá strava spojená s pohybem, který nás baví je to, co dělá VÝSLEDEK

díky těmto pár bodů, jsem od 12.8.2012 do 12.8.2013 shodila 22,4 kg, obvod prsou se mi zmenšil o -22,5 cm!, pas se zúžil o -20,5 cm, tuk po obvodu kolem břicha zmizl o -25 cm, stehna ubyla o -11,5 cm a tenkrát povadlé ruce se zpevnily a úbytek po obvodu činí -9 cm!

Před a po roce




Motivace - dřepy jako nástroj k perfektnímu pozadí

6. srpna 2013 v 20:26 | peťulína |  Motivační obrázky
Nyní se již opakuji, ale dnes jen s várkou motivačních obrázků, které nás mají naučit mít rády DŘEPY :) proč? no přeci každá chceme kulaťoučký zadeček a žádnou celulitidu a na to jsou dřepy jako dělané ;-) SO SIMPLE ! :-)))









Dojmy 1. týden T25

3. srpna 2013 v 16:09 | peťulína |  Moje cesta za lepším tělem
Pět dní s Shaunem uteklo. Dvacetpět minut denně je opravdu příjemných, až tedy na páteční double, kdy jsem po noční musela ze sebe vydat další energii, kterou jsem zrovna moc neoplýtvala. Z jednotlivých videí jsem nadšená. Líbí se mi výběr cviků, které jsou na jednu stranu kombinací klasikých, již dříve použitých v Insanity, a tanečnějších ? cviků ve stylu Hip Hop. Přestože jsem dnešní den s nadšením očekávala nějaký posun, jsem trošku zklamaná. Ale co také čekat po týdnu cvičení. Nemůžeme chtít vše hned :-) Uklidňuje mě představa již mých předchozích výsledků z minuých měsíců cvičení, na druhou stranu mi vrtá hlavou jedna věc a tou je nafouklé bříško. Ne klasicky vyšpulené, ale spíše vypouklé a na pohled připomínající těhotenské. Po shlédnutí pár rad a článků na internetu je tomu zapříčeněn stres, nepravidelná strava, očekávání MS anebo nadměrná zátěž. Uvidíme zda, se to časem urovná a budu blíž k ploššímu a zdravějšímu bříšku :-) Motivací je stále až až, jen by ty dny s mizernou náladou mohly vyfičet rychleji a úbytky se trošku ukázat. Nu což uvidíme jak na tom budu příští týden :-) Mějte krásný tropický víkend ;-)